Plochá noha u dětí může souviset s bolestmi zad, bolestmi hlavy, ale i růstovými bolestmi. Jak plochým nohám předcházet? Jaké cviky pomáhají? Na co si dát pozor?
Plochá noha u dětí do 2 let
Plochou nohu nalezneme u všech dětí do dvou let. Novorozenci mají totiž vnitřní část plosky vyplněn tukovým polštářem, který později díky rozvoji pohybové aktivity okolo druhého roku života postupně mizí.
Plochá noha u dětí od 3 do 6 let
Ještě kolem třetího roku mají děti často lehce vbočená kolínka. Také patička je díky tomu postavena jinak, než do budoucna. Dochází k nižšímu svalovému napětí a větší volnosti v kloubech. Vbočená kolínka a postavení paty se postupně upravuje díky tomu, jak dítě čím dál tím více zapojuje svaly a vazy na nohách. Koncem předškolního věku je již klenba normálně vyvinuta. Pokud jsou však svaly a vazy ochablé a nedokáží držet klenbu chodidla, vzniká plochá noha u dětí. Příčinou rozvoje plochých nohou je opravdu hodně. Kromě genetických predispozic jde především o předčasné stavění dětí či předčasná chůze. Pohybový vývoj dítěte není možné uspíšit. Nikdy dítě nestavte a nenuťte chodit, dokud se samo nepostaví v postýlce. Každé dítě je jiné a věřte tomu, že chodit nakonec začnou všechny, a to samy od sebe. K dalším původcům ploché nohy patří např. špatné držení těla, nadváha, profesní přetěžování a nevhodná obuv. Poslední zmiňovaný původce je zároveň nejčastějším důvodem ploché nohy.
Prevence
Určitě se jako rodiče snažíme podporovat dítě v tom, aby stálo v postýlce, drželo se jí a pohupovalo se v kolenou. Děti to mají rády. Pokud to vaše děťátko zrovna dělá, nevyndávejte ho a nerušte ho. Pokud k tomu ještě cloumá postýlkou, tím lépe. Tento pohyb je důležitý k rozvíjení chodidla a měl by se spontánně objevit mezi 8.-9. měsícem. Dalším pohybem k rozvoji chodidel je odrážení od stehen. Posaďte se a držte dítě v podpaždí čelem k vám. Děťátko se bude odrážet od vašich stehen, což přispívá k prevenci ploché nohy.
Cviky
Zkuste s dětmi jednoduché cviky pro posilování svalů nohy a lýtkových svalů. Vhodná je krátká chůze po špičkách. Postavte se a cvičte stoj na špičkách a zpět na patách. Vynikající je snažit se sbírat prsty u nohou různé drobné předměty. Děti určitě pobaví kreslení tužkou vloženou mezi prsty nohy na papír. Pokud má vaše dítě nožičku plochou i po třetím roku, pak doporučujeme cvičit krátce, ale pravidelně víckrát týdně. Vždy zvolte hravou formu, a pokud mají děti nohy v pořádku, je dobré je zařadit preventivně, aby potíže nejlépe vůbec nevznikly.
Nejúčinnější cvik na ploché nohy u dětí
Dítě se posadí na židli, bosou nohou se celou ploskou opírá o zem. Bez pohnutí paty se pokouší stáhnout chodidlo směrem k ní. Změní se tak délka i šířka nohy a zvětší se nožní klenba. Neohýbá u toho ovšem prsty. Základní kloub palce musí být stále pevně na zemi a nesmí se nadzvedávat. Pod klenbu můžete dát nějaký malý oblý předmět, asi velikosti švestky. Přes tento předmět se snažte položit celou plosku nohy pevně na zem, včetně všech natažených prstů. Buďte trpěliví, plochá noha u dětí se léčí i několik let.
Chůze naboso
Chůze naboso je také velmi účinná metoda jak bojovat či preventivně zabránit vzniku plochonoží, ale musí se odehrávat na vhodném povrchu. Tedy na trávě, v písku nebo třeba v bahýnku… Noha se totiž musí umět vypořádat s nerovnostmi terénu, a tím se posiluje její klenba. Naopak v bytě, kde je plovoucí podlaha, nízký koberec či vinyl, je lepší ponechat děti obuté. Další vhodnou volbou zvláště v zimě jsou senzomotorické kobečky simulující např. oblázky, šišky, větvičky, trávu….
Nevhodná obuv
Všechna výše zmíněná snaha ovšem přijde vniveč, když dítko obujete do nevhodných bot. Pokud tedy kupujete první botičky, určitě si na jejich výběru dejte záležet. První boty představují velký milník ve vývoji dítěte. Rozhodně se na nich nevyplatí šetřit. Ale pozor – dítěti je neobouvejte, dokud samo nechodí za ručičku! Nekupujte je tedy dopředu, protože nevíte, kdy to bude. Dítěti se noha, jen co se samo rozchodí, velice změní. Je potřeba, aby si boty vyzkoušelo již jako chodící. Do té doby, než dítě samo chodí, preferujte ponožky, punčocháče (na doma) nebo měkké capáčky, příp. nepromokavé návleky na ven…
Vybíráte-li první botičky, mějte na paměti, že botička by měla mít:
- Snadno ohebnou podrážku
- Širokou špičku, aby se prstíky mohly přirozeně roztáhnout
- Poddajný svršek z přírodních materiálů (dětská nožička se potí daleko více, než noha dospělých)
- Vhodnou velikost se správným nadměrkem, jak do délky, tak do šířky
Zdroj:motherclub, monekysgym, dupydupy
