Zdravý vývoj a hmatové vjemy chodidel
Zdravé dítě má přibližně do dvou let oblast nohy pod kostní klenbou vyplněnou tukovým polštářem, který drží architektoniku kostí nohy. Aktivace svalů, které jako jediné odpovídají za tvar nohy, její stabilitu a funkci v budoucím životě, začíná až samostatným vzpřímením dítěte. Než svaly v plném rozsahu převezmou podpůrnou funkci tukového polštáře a samy stabilizují nohu v pohybu i ve stoji, trvá to řadu měsíců. V tomto období je tedy na místě dopřát plosce nohy maximum podnětů, které svaly aktivují a posilují (viz níže), protože uzavřením nohy do pevné boty s tuhou podrážkou ji izolujete od veškeré stimulace a svaly tím ochabují. Co je tedy v bodech důležité, aby se nožka dítěte správně vyvíjela?
Dostatečný prostor v botě
Vnitřní tvar obuvi by měl co nejvíce odpovídat přirozenému tvaru nohou. Obuv musí mít prostornou kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Rovněž nášlapná část obuvi (stélka, vložka) musí mít tvar a proporce odpovídající tvaru nohy.
Dokonalá ohebnost obuvi v její prstové části
V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů), musí být obuv co nejohebnější. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a potivost nohou, narušuje pohodlí chůze a může způsobit kostní výrůstky na nártu, pokles kleneb nožních nebo zánět Achillovy šlachy. Capáčky jsou výborné pro první krůčky, neomezují hmatové a pocitové funkce nožky vašeho dítěte. Zároveň zaručí přirozenost a lehkost pohybu. Dítě chrání před vnějšími vlivy, a poskytují mu pocit, že je bosé.
Materiál
Co se týče materiálů, nejlepší jsou boty z přírodních materiálů (useň, textil), které jsou měkké, prodyšné a absorbují vlhkost. Jejich důležitou vlastností je rovněž to, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Kombinace koženého svršku s bavlněnou podšívkou zaručuje pohodlí a suchou nohu.
Hmotnost obuvi
Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost, která by měla být co nejmenší. Podle odborných údajů každé navýšení hmotnosti o 100 g znamená, že denně naše nohy zvednou o 1 tunu navíc.
Ortopedické vložky: Ano/ne – kdy?
Do tří až čtyř let věku se tedy nehodí označit nohu jako plochou a podporovat ji vložkami či ortopedickou obuví. Kolmé postavení paty zajišťuje rovnoměrné napětí svalů nohy, správné uspořádání klenby nožní a brání přetížení jednotlivých oblouků klenby. Naopak vbočené postavení patní části vede ke vzniku ploché nohy. Takže v případě, že kolem 3 až 4 roku věku dítěte není postavení nohy dobré (vpadlé kotníky) a svaly nejsou přirozeným vývojem posílené do té míry, aby chodidlo udržely, je prvním řešením terapie! Teprve až pokud je její efekt pomalý, přidávají se korekční vložky do bot. Vložky jsou vždy jen pasivní podporou nohy a svaly nepřinutí k aktivaci, proto je nutné je kombinovat s rehabilitací.
Jak na šťastné nožičky?
Víte co je senzorický kobereček?
Jde o koberec či podložku, s jejíž pomocí promasírujete, prokrvíte a přispějete ke zdravému vývoji nožky, což je důležité zvlášť u těch nejmenších! Šlápli jste už někdy na lego? Ano? Tohle je daleko příjemnější, nemějte obavy!
Jak již víme, chůze naboso po různých površích je fajn, ale tvrdá podlaha nožce příliš nesvědčí. Dětskou nožku, ale i tu dospělou můžeme zvláště v zimních měsících stimulovat i doma a to právě díky senzorickému koberečku. Ten si navíc můžete vyrobit i v pohodlí domova, čímž i ušetříte! Základem je samozřejmě kusový koberec nebo rohožka, stejně dobře poslouží i zbytky metrážových koberců.
Promyslete, jak zajistíte koberec, aby neklouzal a držel co nejpevněji na podlaze. Dál si připravte různé předměty, které na koberec připevníte. Snažte se najít zastoupení pro co nejvíce rozmanitých povrchů, tvarů, volte předměty na omak různě drsné, s různou pocitovou teplotou.
Mohou to být kusy provazu, dřevěné tyčky, vařečky, kousky dřeva, korkové zátky od vína, poloviny tenisových míčků, dřívka od nanuků, poloviny dřevěných kolíčků na prádlo, nasbírané oblázky, větší dřevěné korálky, houbičky na nádobí, zvířátka z pěnové hmoty, stará kousátka pro miminka, víčka od plastových lahví, knoflíky, vlněné kuličky a mnoho dalších věcí, které vás napadnou. Osazení koberečku vždy promyslete vzhledem k věku nejmladšího člena domácnosti, i dobře připevněná součást koberce může časem odpadnout a drobné předměty by mohlo malé dítě vdechnout nebo spolknout. Dbejte také na to, aby použité součástky byly trvanlivého charakteru, tedy nic co se snadno rozbije, praskne a ohrozí uživatele ostrými hranami. S rozmístěním a celkovým výtvarným ztvárněním vám jistě pomohou i děti. Ještě před připevněním proveďte zkoušku a po koberci se projděte, jestli na něm není nic, co by vám vyloženě vadilo. Poté všechny součásti vznikajícího koberce přilepte na zvolené místo pomocí tavné pistole, odolného lepidla, případně pevně přišijte.
Hmatové vjemy chodidel lze procvičovat i na zahradě a to za pomocí hmatové stezky, tu si taktéž můžete udělat svépomocí, hodí se na ní klacky, šišky, oblázky, kůra, písek, kaštany, piliny a třeba mech. Hmatová stezka, je jednoduchý chodník, na němž se střídají různé povrchy, zpravidla přírodní. Aby vám déle vydržela a jednotlivé materiály se nepomíchaly, je vhodné je umístit do nějakého pevnějšího rastru. Ten je možné zapustit do země, ale není to nezbytné.
Zdroj:M.Králová, V.Zámečníková, Neobuto
